Násilí a pornografie v TV. Zdroj: ahaonline.czVýroba a šíření mediálních produktů je intencionální, děje se s určitým záměrem. Intence může být především ekonomické povahy, ale také politické, vzdělávací nebo osvětové. K dosažení svých cílů volí management médií komunikační strategii, která se promítá do konečné podoby jejich produkce, a současně se tato komunikační strategie médií stává součástí komunikační strategie inzerentů a přizpůsobuje se jim. Do mediální komunikace se promítají nejrůznější typy kampaní, jejichž cílem je dosáhnout konkrétní odezvy u publika, ať už určitého voličského, nebo spotřebitelského chování, změn v životním stylu, navýšení úrovně znalostí a vzdělanosti v určité oblasti apod.

Děti přicházejí do styku s médii dříve, než vstoupí do jejich života vliv školy či jiné výchovné instituce. Do školy přicházejí s bohatou mediální zkušeností, která představuje již vytvořený velmi různorodý a chaotický poznatkový rámec informací. Ty pro svou formální přitažlivost zanechávají v dětské psychice hlubokou stopu. Pedagogové upozorňují, že toto nesourodé množství mediálních informací, které děti pohlcuje, způsobuje úpadek všeobecného systematického vzdělávání. Důvodem je neschopnost takto získané informace zařadit do vlastní znalostní struktury a také chybějící interpretační rámec pro posouzení jejich významu. V jejich vnímání se často stírají rozdíly mezi realitou a fikcí, informací a zábavou, dobrem a zlem, reklamou a skutečnými hodnotami apod.

Akční film. Zdroj: filmserver.czO vlivu masmédií a televize obecně byly v posledních letech často vedeny diskuse. Nejvíce konzultovaným tématem bylo násilí v televizi a jeho negativní vliv na agresivní a asociální chování dětí a dospívajících. Je známo, že televize je médium, jež upřednostňuje stereotypní zastoupení sociálních skupin, které se zdají nejpřirozenější a nejvhodnější pro přilákání co největšího počtu diváků. Násilné obsahy v médiích jsou ty, ve kterých se samoúčelně, bez kontextového opodstatnění představují a zvýrazňují určité formy chování způsobující fyzickou, psychickou, materiální, emocionální a sociální škodu (zranění včetně explicitních hrozeb a verbálních útoků). Toto násilí bývá kombinované s vulgárním jazykem, erotikou, nahotou, nebo sexem. Snad ani nelze vznést námitky proti tvrzení, že násilí se v médiích vyskytuje často. A stále častěji. Logicky proto vyvstává otázka, zda má násilí prezentováno v médiích vliv na násilí a agresivitu lidí v reálném životě. Vlivem sledování programů s násilnými obrazy totiž vzniká snižování vnímavosti na tyto jevy v reálném životě, čímž se zvyšuje tolerance násilí. Pokud se mladému člověku exponují obrazy bitev a mučení příliš často, postupně se otupuje jeho emocionální citlivost. To také znamená, že smrt a bitvu začíná považovat za normální jevy. Nevidí na nich nic neobvyklého. To může projevit svůj vliv až do takové míry, že začíná považovat násilí i ve skutečném světě za běžné. A zejména skupina dětí a mládeže je nejsnáze ovlivnitelná. Nelze však říci, že sledované násilí nemá žádný vliv i na psychiku dospělého člověka. V obou případech se tento vliv projevuje hlavně v neschopnosti vymezit přesné hranice mezi dobrem a zlem v jakémsi tichém souhlasu se zlem a agresivitou. Následky násilí v postojích diváků jsou různé a vztah mezi mediálním a reálným násilím není přímočarý. Televizní realita, přeplněná násilnickými scénami, však může v divácích, zejména mladších, vyvolat přesvědčení, že svět je přesně takový, a kdo chce přežít, musí se přizpůsobit. Přijetí této představy světa se pak projevuje v postojích, chování či morálním hodnocení.

Mladistvý televizní divák je ovšem také od nejútlejšího dětství bombardován obrazy silně sexuálního charakteru. Ve všech filmech a ve vysíláních každého druhu se velmi často opakují scény cizoložství, znásilnění, prostituce, homosexuality, různých exhibicí a mimomanželských vztahů. Reklama nejednou předkládá obrazy, které přirozená ostýchavost prostě nesnáší. Filmy pornografického charakteru se na obrazovkách objevují již několik let. Celek těchto obrazů je taktéž součástí televizního násilí. Pornografie je násilí, obscénnosti jsou násilím na cudnosti, iniciace a sexuální nabádání každého druhu jsou také násilím na mravním cítění mladého televizního diváka. Některé vysílání proto představují situace, které vážně zasahují dobré mravy, byť přitom neukazují šokující obrazy těchto situací, nebo je ukazují jen velmi málo. Takto se banalizují okrajové případy společnosti a vystavují se jako modely hodné sledování.

Úkoly:

Násilí v televizi.

Časová dotace: 10 minut

Pomůcky:

  • Itchy & Scratchy vs. Hitler

 

  • Pulp Fiction

Cíle:

  • Zhodnocení vlivů mediálního obsahu na vnitřní rozpoložení jedince (pocity, chování).

Promítněte studentům ukázku z jakéhokoliv akčního filmu (např. Smrtonosná past …). Následně začněte brainstorming. Na tabuli zapisujete pocity žáků, jak na ně násilí ve filmu působí. Vyznačte nejčetnější odpovědi a společně přemýšlejte, od kolika let by takový film měl být přístupný. Rozveďte diskuzi také ohledně časových horizontů, kdy takové filmy jsou a kdy by měly být vysílány.

 

Literatura:

Kunczik, M.: Základy masové komunikace, Karolinum, Praha, 1995, str. 49.
Jirák, J.; Kӧpplová, B.: Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace, Portál, Praha, 2003, str. 168.
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace, Portál, Praha, 2007, str. 500.
Negatívne pôsobenie televízie na deti:

Studentský dokument Násilí ve filmu

MediaGram created with by Amelisoft s.r.o. © 2017