Redakce

Newsroom. Zdroj: www.mediar.czV širším slova smyslu lze redakci chápat jako kolektiv pracovníků sdružených do organizační struktury nebo také instituci připravující vydání novin, knih, časopisů, rozhlasový nebo televizní program. Organizační strukturu tvoří redaktoři, kteří jsou nositeli individuální a také kolektivní činnosti, a neredaktoři, kteří redaktorům poskytují různé služby. Redakce v periodickém tisku vznikla jako důsledek první dělby práce, kdy všechny činnosti spojené s tvorbou periodika už nezvládal dělat jednotlivec.

Proto hodnostně lze redaktory dělit na funkcionáře a řadové redaktory. Funkcionáři hlavně řídí a zajišťují práci, posuzují novinářské výpovědi na rozdíl od řadových redaktorů, kteří novinářské projevy převážně píší. Každá redakce má svou vlastní, hierarchicky uspořádanou organizační strukturu, kde platí vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Části redakce se dělí na jednotlivé resorty, rubriky nebo redakce s konkrétním zaměřením. Ze sociologického hlediska lze redakci považovat za otevřený společenský systém, který charakterizuje pět základních znaků: cíl, struktura, elementy, organizace a prostředí.

Organizační strukturu redakce odborníci tedy dělí na řídící a výkonnou složku. K těm řídícím patří šéfredaktor a jeho zástupci, sekretariát jako koordinační útvar, redakční kruh čili redakční rada jako poradní orgány šéfredaktora. K výkonným složkám přiřazuje oddělení a pomocný redakční aparát. Šéfredaktora lze považovat za nejvýznamnějšího redakčního funkcionáře. Teorie řízení hovoří o čtyřech typech vedoucích: autoritativní, liberální, patricijský a demokratický. Tzv. čistý typ neexistuje, v redakcích však převládá člověk s demokratickým postojem, což je také pro redakci nejvhodnější. Ten se nemůže obejít bez minimálně jednoho zástupce. Šéfredaktor odpovídá za obsah periodika, přijetí na trhu veřejností, za redakční systém a také za organizaci a realizaci procesu redigování a výroby.

Newsroom BBCRedakce, jako část organizační struktury mediálního podniku, která vykonává novinářskou činnost, by měla prezentovat určitou redakční nezávislostí. Tehdy je důvěryhodná a může zastupovat právě zájmy publika, které tvoří čtenáři, posluchači nebo diváci. V opačném případě se může stát, že se redakce stane nástrojem stranického nebo komerčního vlivu. Správné fungování redakce, jako kolektivu pracovníků podílejících se na výrobě periodika, docílí uspořádaná organizační struktura s vymezenými vztahy nadřízenosti a podřízenosti, umístění pracovními pozicemi a vymezenými právy a povinnostmi. To platí bez ohledu na velikost redakce a počet pracovníků.

 

Tvorba žurnalistického textu

Noviny jako uzavřený celek jsou kolektivním dílem, výsledkem společné práce redaktorů. Nicméně novinářská práce má také výrazný individuální charakter, a to výsledky uplatňování vlastních tvůrčích postupů jednotlivců. Je to pracovní proces, ke kterému patří získávání informací, jejich konečná úprava a příprava novinářských celků. Žurnalistický text má od přípravy po působení na adresáta pět fází, a to fázi přípravnou, tvůrčí, výrobní, fázi rozšíření a fázi působení. Na žurnalistický celek se díváme jako na uzavřený soubor projevů, který se vyznačuje aktuálním společenským obsahem. Pro žurnalistický celek v tisku platí, že se tvoří v redakci, rozmnožuje v tiskárně a nakonec se rozšiřuje. Žurnalistický celek má složitou strukturu, představuje složitý komplex. Charakterizuje se svou uzavřeností, která je dána stálosti, má přesně vymezenou plochu periodik.

Výběr zpráv a témat, které má periodikum nabídnout čtenáři, by měli zpracovat novináři, kteří se neustále informují a o témata aktivně zajímají. Proto novináři také intenzivně využívají média jako zdroj svých informací. Kromě jiných médií, korespondentů a spolupracovníků jsou pro redakci velmi důležité také zpravodajské agentury jako zdroj zpráv. Přes zpravodajskou agenturu prochází každá tisková zpráva, v konečném periodiku proto obvykle není poznat, odkud zpráva opravdu pochází. Významnou roli zde hraje rešeršování údajů a faktů, což se chápe jako podstatná metoda práce, kdy je třeba zjištěná fakta opakovaně a z více zdrojů ověřit. Vzhledem k faktu, že agentury produkují velké množství těchto zpráv, je třeba umět vyselektovat, co je důležité a pro čtenáře také zajímavé. Nabídka mediálních obsahů se rozšířila natolik, že se stala nepřehlednou, a proto je prvotním zájmem dbát na potřeby a zájmy konkrétního vlastního publika. Těžiště textu soustřeďuje vše důležité, všechno to, co chce autor nabídnout adresátovi, pro co se ho pokusí získat, právě zde by měl čtenář najít odpovědi na své otázky apod. Autor by však své myšlenky měl prostorově rozmísťovat a fakta samostatně vnitřně organizovat. Nosná část příspěvku by neměla být přetížena informacemi, přehuštění myšlenkami a také příliš přeorganizována. Prostor se složitým půdorysem klade vysoké nároky na čtenáře a tím ho odrazuje od komunikace.

Úkoly:

Rozhovor v přímém přenosu

Časová dotace: 10 minut

Pomůcky: –

Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden z dvojice představuje redaktora/moderátora, druhý hosta. Proběhne příprava obou zmiňovaných na rozhovor, příprava otázek podle zaměření hosta a celého rozhovoru. (Host se připraví do své role.) Rozhovor musí mít logický průběh, být poutavý a zajímavý.

Živý vstup do relace

Časová dotace: 10 minut

Pomůcky: –

Žáci dostanou na výběr vymyslet si vlastní krátký zpravodajský vstup nebo reportáž do relace.

  • Ze školní sportovní události
  • Ze školní jídelny
  • Z divadelního představení

Následně vytvoří krátký scénář, jak bude jejich práce vypadat, co budou potřebovat s časovým a personálním odhadem. Scénář vybraní studenti přečtou spolužákům.

 

Literatura:

Ruß – Mohl, S. – Bakičová, H.: Žurnalistika, Grada Publishing, Praha, 2005, str. 55.

Tušer, A.: Ako sa robia noviny, EUROKÓDEX, Bratislava, 2010, str. 89.

Vojtek, J.: Praktická příručka redigování, Novinář, Praha, 1982.

Jak pro vás děláme noviny

The Newsroom: Season 1 – Trailer

Jak se dělá školní časopis

MediaGram created with by Amelisoft s.r.o. © 2017