Vliv médií na uspořádání každodenního života

od denního rytmu přes rozestavění nábytku po výběr konverzačních témat

Člověk je individualita tvořící společnost, každodenně odolávající jejím nástrahám. Médium je už téměř sto let součástí společnosti, jejímž členům by mělo poskytovat zmapovanou situaci odehrávající se v ní, stejně tak přinášet potěšení a zábavu. Každodenně tak přicházíme do styku s médii, chrlícími informace jako na běžícím pásu. Realita každodenního života nabízí pocity známosti a bezpečí plynoucí z její předvídatelnosti. Tato realita funguje na základě rutinních činností uspořádaných do opakujících se vzorců. Každodennost a její realita je brána jako samozřejmost, a tak neexistuje žádná nutnost dále si ji ověřovat.

Tradiční historický pohled vnímal každodennost jako něco, co náleželo lidem z nižší společnosti. Tím není myšlena spodina společnosti (vyvrhelové, kriminálníci atd.), ale spíše ženy, děti, emigranti apod. Zkrátka lidé, kteří nějak nezasahovali do historického dění. Každodenní život obyčejných lidí se skládá z mnoha úkonů. Některé vyplývají ze společnosti, jiné z osobního nazírání světa, další mohou podléhat biologickým lidským potřebám. Tyto sféry se mohou vzájemně prolínat. Shrnout si je ovšem můžeme do těchto tří skupin:

1)      Úkony dobrovolné – Odpovídají osobním potřebám člověka (volnočasové aktivity, koníčky, soukromé zájmy, životní styl, sport, osobní vyznání apod.).

2)      Úkony nutné – Náleží společenské sféře a odpovídají společenským potřebám člověka (člověk například musí pracovat, aby se do společnosti mohl zařadit a aby ho společnost akceptovala, musí plnit určité povinnosti např. platit daně apod.).

3)      Úkony rutinní – Opakují se každý den. Tyto činnosti odpovídají biologickým potřebám (musíme jíst, musíme spát, musíme se udržovat).

Média jsou konstruktivní složkou každodenního života a současně fungují jako regulativní prvek života. Média a každodennost se staly neoddělitelnými složkami. Hlavně v západních společnostech se součástí této každodenní rutiny stává televize. Hraje rozhodující roli jako objekt v obývacím pokoji. Nabízí témata ke konverzaci, utužuje vztahy, a samozřejmě je zdrojem zábavy a poučení. Televize se stala organizátorem rodinného času, určuje, co, kdy a jak bude jednotlivý člen domácnosti vykonávat (např. kdy bude večeřet, kdy půjde spát, kdy bude odpočívat apod.). Obrovské množství hádek vyvolaných v domácnostech mají na svědomí právě média. Nemálo krát vznikají sváry pramenící z neústupnosti jednotlivých členů rodiny při domlouvání se o tom, co například poběží v televizi. Zda to bude telenovela, sportovní přenos nebo hudební pořad. Lze tedy říci, že televizní programy určují chod a rytmus domácnosti. Určitě tudíž není náhoda, že centrem téměř každého obývacího pokoje je právě televizní přijímač, podle kterého se následně dotváří celkový obraz místnosti. Výraznou měrou se podílí na tvorbě veřejného mínění, životních postojů i životního stylu.

Úkoly:

Každodenní setkání s médiem

Časová dotace: 15 minut

Cíle:

• Žáci si uvědomí zásah médií do každodenního života.

Žáci si připraví přehled pořadů, článků, či jiných mediálních produktů, které byly v poslední době (1-2 měsíce), předmětem jejich diskuse a debat v rámci rodiny či přátel. Popíše momenty, které ke vzniku debat vedly.

Žáci si připraví přehled pořadů, článků, či jiných mediálních produktů, které byly v poslední době (1-2 měsíce), důvodem pro jejich organizování volného času (počkali si na něj, odložili návštěvu, atd.). O důvodech této volby diskutují ve skupině.

 

Literatura:

De Fleur, M. L.; Ballová – Rokeachová, S. J. Teorie masové komunikace. 1.vyd., Karolinum, Praha, 1996, str. 268.
Jirák, J.; Köpplová, B.: Média a společnost. Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Portál, Praha, 2003, str. 168.
McLuhan, M.: Gutenbergova galaxie. In: Člověk, média a elektronická kultura, Jota, Brno, 2000. 
Jak se globalizace projevuje v každodenním životě: http://www.inflow.cz/jak-se-globalizace-projevuje-v-kazdodennim-zivote