Zdroj: pooh.czSoučasná masová média nabízejí celou řadu nejrůznějších obsahů, jimž jejich příjemci přisuzují velmi rozdílný význam a velmi rozdílné role. Něco považují za zdroj zábavy a výzvu k odpočinku (filmy, seriály, křížovky, střípky ze života celebrit), něco vnímají jako možnost poučit se či vyřešit nějaký problém (vzdělávací pořady, poradny) nebo něco jako příležitost konfrontovat své názory s názory druhých (komentáře, dopisy redakci).

Mezi všemi těmito typy obsahů má v produkci médií v liberálně demokratických společnostech zcela zvláštní postavení zpravodajství, tj. nabízení informací (tzv. zpráv) o rozmanitých událostech, které by mohly být pro příjemce důležité, užitečné, nebo alespoň zajímavé. Novináři v tisku se řídí zásadou Kdo? Co? Kde? Kdy? Proč?, zatímco novináři v rozhlase a televizi mají zásadu přesnost, jasnost, stručnost a barvitost. Máme-li pochopit význam chápání zpravodajství jako aspektu všeobecného vzdělání, musíme si především uvědomit, že zpravodajství (a média, která v nějaké podobě zpravodajství nabízejí) je důležitou a často vzývanou složkou veřejného života.

Základní složkou je všemocný vypravěč, kterého si lze před­stavit jako hrdinu, jenž příjemce bezpečně provádí událostmi dne, vyrovnává se s nástrahami v podobě živých vstupů a úspěšně celé drama dovede do konce, tedy k závěrečnému přehledu zpráv, či k jednomu příjemnému šotu se zábavnou raritou či milými mláďa­ty. Vedlejšími postavami jsou reportéři, známí účastníci nejrůznějších událostí doma i ve světě (politikové, státní představitelé), odborníci a očití svědkové. Děj zpravodajství má, jako každý příběh, vypjatě dra­matická i uklidňující místa. Jednotlivé příspěvky či reportáže vykazují různý stupeň dramatizace, ale zpravidla obsa­hují konflikt, nabízejí více možných rozuzlení a často i pokračo­vání příště, aby se diváci dívali na další díl a dozvěděli se, kdo vyhraje (zda se zdraží benzín, zda bude přijat zákon, zda bude proti přijatému zákonu někdo protestovat atd.).

Výběr zpráv je vždy kulturně a organi­začně podmíněn – to, co si médium vybere jako událost hodnou pozoru, je podmíněno kulturou, v níž médium operuje, a orga­nizací práce v samotném médiu. Zpravodajství má svoje zvyklosti, pravidla a způsoby podání, jako jakýkoliv jiný žánr. Tyto zvyklosti mohou například nabýt podoby zpravodajských hodnot. Zpravodajské hodnoty jsou faktory, díky nimž může určitá udá­lost překročit práh pozornosti médií a stát se předmětem zpra­vodajství. Práh pozornosti může být překročen jak díky hodnotám obecným, tak díky hodnotám zpracovatelským. O překročení prahu pozornosti může rozhodovat jak intenzita jedné hodnoty (například míra negativity), tak kombinace více hodnot (negativita ve spojení s blízkostí, překvapení, zapojení elitní osoby a jednoznačností). Zvláštní kapitolu tvoří hodnotyinformační kvality zprávy. To jsou vlastně kritéria, která vypovídají o tom, nakolik je zpravodajství pro příjem­ce důležité a užitečné. Mezi nejvýznamnější kritéria kvality patří relevance, pravdivost a srozumitelnost. Relevancí se zpravidla rozumí důležitost zprávy pro další rozhodování příjemců. Součástí relevance bývá iaktuálnost (tedy použitelnost informace obsažené ve zprávě). Například informace o nepravostech ve financování po­litické strany je velmi relevantní zpráva pro podavatele, který se rozhoduje o svém volebním chování. Pokud se ale tato zpráva obje­ví až po zavření volebních místností, přestává být aktuální, jelikož ji podavatel nemůže pro korekci svého chování již využít. Pravdivostí se rozumí například věcná správnost, nestrannost, věcnost a vyváže­nost zprávy, popřípadě různorodost celého zpravodajství.

Masmédia tedy jisté události prezentují a jiné si nevšímají, čímž určují, co bude percipient vnímat jako důležité. Pojem se opírá o předpoklad, že masmédia nejsou jen zrcadlem reality, ale že ji filtrují a tvarují. V žurnalistice a mediální sféře pomáhá nastolování agendy (tzv. agenda setting) najít odpověď na otázku, proč se určitá témata stávají součástí veřejné debaty, zatímco jiné zůstávají na okraji zájmu. Důležité však není pouze množství prostoru a místa, která masmédia dané události věnují, ale význam má i oblast, do které byla tato témata zařazena. Nejintenzivněji se na nastolování agendy podílejí zpravodajská masmédia, která denně vybírají témata, jež považují za podstatné. Zpravodajství má proto obecně sklon nezabývat se státy, které nejsou politicky důležité, rovněž procesy, které nejsou dramatické. Zpravodajská pozornost věnovaná určitému jevu se často řídí politickými nebo ekonomickými faktory, ale také individuálním oceňováním událostí těmi novináři, kteří je vybírají, tzv. gatekeepers. Těmi jsou osoby zastávající v redakci nebo mediální organizaci pozici, v jejíž kompetenci je rozhodnout o výběru témat a událostí na zpracování příslušnými masmédii. Souvisejícím pojmem je gatekeeping, který označuje právě proces, při nemž se rozhoduje, zda se daná událost, zpráva dostane prostřednictvím média k publiku, nebo ne.

Úkoly:

Rozbor časopisu/novin.

Časová dotace: 15 minut

Pomůcky: noviny, časopis

Cíle:

  • Žáci si uvědomí rozdílné pojetí zpráv (negativní vs. pozitivní).

Žáci si vyberou jedno reálně fungující periodikum a provedou rozbor zpravodajství. Zmapují množství pozitivních a negativních zpráv. Vyhodnotí jejich poměr. Vytvoří i skupinu neutrálních příspěvků a porovnají množství zpráv v daných skupinách.

Domácí úkol:

  • Žáci si z aktuálního zpravodajství vyberou tři zprávy, které spadají do různých kategorií (například politika, sport, doprava). Ve škole pak své zprávy prezentují a srovnávají se se studenty (každému přijde důležitá jiná zpráva). Učitel zprávy zapisuje. Poté studenti diskutují. Proč se výběr zpráv liší? Jde o odlišný názor jedince, nebo také média, ze kterého čerpal?

Literatura:

Burton, G.; Jirák, J.: Úvod do studia médií, Barrister & Principal, Brno, 2001.
(str. 157 – Zpravodajství, str. 210 – Zpravodajské hodnoty, str. 215 – Hodnocení informační kvality zpravodajství)
Jirák, J.; Kӧpplová, B.: Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace, Portál, Praha, 2003.
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace, Portál, Praha, 2007. (str. 527-530 – Nastolování  témat (agenda – setting)
 Co je obsahem zpravodajství? www.portal.cz/scripts/detail.php?id=16099 
Výzkum zpravodajství a studium médií: www.portal.cz/scripts/detail.php?id=16098

Pojmy nejsou dojmy, fakta nejsou názory:

FFUK – veřejnoprávní média 21. 5. 2013

Jaké noviny čteš, takovým jsi člověkem

MediaGram created with by Amelisoft s.r.o. © 2017