Hodnoty a životní styly nabízené/nenabízené mediálními produkty a jejich konkrétní předvedení
Představa mediální komunikace jako procesu je klíčovým konceptem mediálních studií a jádrem tohoto procesu je význam. Součástí významu je i poznání, že komunikace nabízí představu o tom, co je normální, co je zábava, co je zpravodajství, co je důležité, co hodnotné, čemu lze věřit. To jsou všechno významy, které je možné při zkoumání procesu zvaného komunikace hledat. Nejdůležitějším z významů je sdělení o hodnotové orientaci, protože hodnoty jsou to, podle čeho se život společnosti řídí a podle čeho se její členové orientují.
Pro studium médií je důležité, že hodnoty dominantní ideologie jsou v médiích zastírány tím, že jsou podávány jako přirozený stav věcí. Příjemci by měli být schopni dekódovat proces mediální komunikace v takové úplnosti, aby se mohli rozhodnout, zda určité sdělení přijmou nebo odmítnou. Média vnášejí sdělení dominující hodnoty společnosti, v níž působí, a činí to tak, jako by tyto hodnoty byly přirozenou součástí samotné reality.
Veškerý mediovaný materiál je tedy nevyhnutelně produktem a součástí doby a kultury, v níž vzniká, a nese v sobě tyto platné kulturní i společenské hodnoty. I žánry jsou založeny na základních tématech a hodnotách, jež jsou příznačné pro příslušnou dobu a kulturu. Není přitom důležité, zda je, či není mediované sdělení založeno na nějaké skutečné události. Příjemci jsou schopni – mimo jiné s pomocí svého povědomí o žánrech a jejich sekundárních kódech – vyčíst sdílené hodnoty, představy a přesvědčení i z nejrůznějších výkladů skutečnosti nebo dokonce z čistých mýtů a legend.
Zaměření na masového příjemce má pochopitelně vliv na podobu sdělení. Má-li mediovaný produkt oslovit početnou a různorodou skupinu (masu) čtenářů, posluchačů či diváků, musí jim nabídnout taková sdělení, jež budou přijatelná pro co největší počet lidí s nestejnými zájmy, nestejným vzděláním a nestejným společenským postavením. Proto masová produkce tíhne k zábavním obsahům, k raritám (senzacím), prostě k čemukoliv, co neklade příliš velké nároky na příjemce v procesu dekódování a interpretace a co se obrací na sdílené hodnoty vcelku dosti základní povahy.
Působení médií je dlouhou dobu středem pozornosti řady výzkumů, přičemž médiem, které ovlivnilo život člověka tím nejvýznamnějším způsobem, se stala televize. Televize v současné době představuje pro řadu lidí významnou část jejich života, která je dostupná nezávisle na jejich finanční, společenské a kulturní úrovni. Jedním z nejžádanějších žánrů je reality show (typický projev globalizace). Je postaven na spjatosti s aktuálním časem, což příjemci umožňuje vnímat realitu přes vlastní životní zkušenost, od čehož nakonec očekává zážitek, který mu prý nedokáže poskytnout umělecké zobrazení. Tvůrce konkrétního opusu se pokouší přiblížit realitu příjemci za cenu neustálého snižování hodnoty (mravní, etické i estetické) díla. Princip vstřícnosti je spouštěčem nivelizace tradičních hodnot a ztráty imunity či tabuizace některých témat. Televize tak proniká do nejintimnějších míst života člověka – do manželství, do vzájemných nešvarů, mileneckých vztahů, do rodiny apod.
Zvláště soustředěnou pozornost vyvolává možný účinek mediálního násilí, rovněž prezentující určitý životní styl. Násilí v televizním vysílání vnáší agresivní chování do celé společnosti. Vytváří modely agresivního chování, které člověk nemůže mít z vlastní zkušenosti a redukuje zábrany k použití agresivního řízení. Televizní násilí oslabuje citlivost na násilí, s nímž se člověk setkává v reálném světě, a kvůli tomu může slábnout jeho schopnost odlišovat možné a nemožné.
Literatura:
Burton, G. Jirák, J.: Úvod do studia médií, Barrister & Principal, Brno, 2003, str. 66, 377.
Caloňová, D.: Vliv násilí v médiích na vývoj dětí a mládeže
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace, Portál, Praha, 2007, str. 394.
Reifová, I. et al.: Slovník mediální komunikace, Portál, Praha, 2004
- (Definice pojmu hodnota zpravodajská: str. 76-78.)
Rozumíme českým médiím?
MediaGram created with by Amelisoft s.r.o. © 2024