Návyky při konzumaci médií

strukturace dne podle médií – čtení novin či časopisu, sledování televize, „boj o dálkové ovládání“, uspořádání nábytku vzhledem k televizi apod.

Média a každodennost se staly neoddělitelnými složkami. Hlavně v západních společnostech se televize stává součástí této každodenní rutiny. Hraje rozhodující roli jako objekt v obývacím pokoji. Nabízí témata ke konverzaci, utužuje vztahy a samozřejmě je zdrojem zábavy a poučení. Televize se stala organizátorem rodinného času, určuje, co, kdy a jak bude jednotlivý člen domácnosti vykonávat (např. kdy bude večeřet, kdy půjde spát, kdy bude odpočívat apod.). Lze tedy říci, že televizní programy určují chod a rytmus domácnosti. Současně má televize také nepřehlédnutelný vliv na uspořádání nábytku v domácnosti, je většinou rozmístěný tak, aby ze židlí či křesel bylo na televizi vidět a aby nikdo neseděl zády k ní.

Sledování televize je výrazně ritualizovanou aktivitou, která je formována na základě mikrosociálních (rodinných) i makrosociálních (kulturních) pravidel. Rituály v tomto smyslu souvisí s opakovanou, pravidelnou rodinnou aktivitou, která má v některých případech až ceremoniální charakter. Soužití s televizní obrazovkou lze proto do jisté míry vyložit prostřednictvím analýzy rituálů, které individuální členové rodiny (i rodina jako celek) realizují ve svém rodinném prostřední. Naplňování zmíněných rituálů za pomoci televize v podstatě znamená extenzi každodenního chování i hodnot rodiny (ibidem). Například typická role matky, která vybírá a kontroluje televizní obsahy vhodné pro její potomky, je v podstatě extenzí její obvyklé domácí odpovědnosti za výchovu dětí. Fenomén trávení volného času před televizní obrazovkou zase představuje extenzi významu domova jako místa zábavy. Časté hovory o televizi jsou extenzí téměř všech forem interpersonální komunikace, jež se realizuje mezi členy domácnosti. Nejčistším příkladem televizní extenze domácnosti je její samotné vyobrazení na obrazovce. Televize do značné míry odráží představy diváků o tom, co je přirozená a dobrá domácnost.

Sledování televize je tak bezesporu významnou každodenní součástí života velkého počtu rodin. Otázka vlivu televize na rodinu a kvali­tu života v rodině se zpravidla objevuje spolu s představou, že jed­notliví členové rodiny mají rozdílné preference, pokud jde o výběr pořadů, a že rodina upadá před obrazovkou do pasivity. Tento pří­stup přehlíží pravděpodobnější a zcela opačnou představu – že médium nabízí členům rodiny podněty k hovoru a svým způsobem přispívá k rejstříku věcí, témat, vzpomínek a představ, které členové rodiny sdílejí. Přes výraznou diferenciaci života v rodině (například tím, že různí členové rodiny mají vlastní přijímač) se ukazuje, že rodinní příslušníci nesedí před obrazovkou beze slova, pohrou­ženi každý do svého soukromého světa, nýbrž si povídají o tom, co vidí, a o celé řadě dalších věcí.Společné prožívání mediální komunikace je vůbec častější, než by se na první pohled zdálo, a překračuje hranice rodiny. Pokud lidé poukazují na to, že sami zažili, jak televize rozdělila rodinu, je třeba mít na paměti, že v tom případě je televize spíš projevem rozdělení, nikoliv příčinou. Pokud se manžel soustřeďuje na sledování sportovních přenosů a nevěnuje se manželce, je sledo­vání televize prostředkem, jak se od partnerky izolovat – nelze však předpokládat, že tuto situaci způsobila televize.

Úkoly:

Média a já

Časová dotace: 10 minut

Pomůcky: domácí příprava

Cíle:

• Žáci si uvědomí a porovnají si, jaké mají návyky při konzumaci médií. Uvědomí si, kolik času tráví u televize,…

Každý žák si připraví tabulku s jednotlivými dny v týdnu. Do jednotlivých dní sepíše svoje nejčastěji používaná média a frekvenci i způsob využívání. Všichni následně hledají rozdíly mezi konzumací médií během pracovního týdne a přes víkend. Rozdíly v rámci denního režimu a večer. Učitel vytvoří na tabuli tabulku průměrného žáka a žákům ji okomentuje.

Literatura:

Burton, G.; Jirák, J.: Úvod do studia médií, Barrister & Principal, Brno, 2003, str. 319.

Volek, J.: Televize jako spolutvůrce domova a extenze rodiny, FSS, Brno, 1999. http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080227134945.pdf

Lidé budují mnoho zdí, ale málo mostů