Média a dějiny

proč se agresor snaží obsadit redakce, proč se v nepřehledných, zlomových okamžicích uplatňuje rozhlas

Je velmi obtížné určit přesné hranice mezi jednotlivými časovými obdobími vztahů médií a válečných představitelů. První období bychom mohli nazvat obdobím klasického informování, které je založeno na co nejupřímnější snaze novináře pravdivě informovat. Takový systém informování můžeme klidně považovat za jeden ze základních pilířů demokracie. Historie tisku je historií boje za svobodu projevu, demokracii a lidská práva.

Patří sem právo novináře účastnit se bojů, tedy být fyzicky přítomen na bojišti, a svobodně bez nátlaku kohokoliv informovat o tom, co viděl. Je zde jasně definovaný rozdíl mezi informováním a propagandou (novinář informuje a vojenský představitel povětšinou šíří propagandu). A tento rozdíl funguje jako garanční mechanismus pro občany. V době války, kdy sílí cenzura a tlak válečné logiky na klasické informování, je toto rozlišování nepředstavitelně důležité. Právo svobodně informovat i o jakýchkoli nepříjemných událostech zároveň limituje riziko systematické manipulace veřejnosti.

Vypovězení války se samozřejmě okamžitě stalo trhákem všech novin a časopisů. Na prvních stranách deníků se objevovaly nejnovější zprávy o probíhajících diplomatických jednáních, později o prvních bojích. Tisk začal události pouze reprodukovat, nikoliv komentovat, neboť nad veškerými tiskovinami bděla válečná cenzura. Ta probíhala prostřednictvím státních návladních, kteří spolupracovali s policejními řediteli, policejními komisaři nebo jinými orgány státní správy. Pro noviny v Čechách byla původně stanovena povinnost předkládat tisk k cenzuře tři hodiny před vydáním, později byla tato praxe změněna na hodinovou preventivní cenzuru. Pokud cenzor objevil závadný text, bez milosti jej vyškrtnul. Mnohé listy tak vycházely s hlavičkou „Po konfiskaci opravené vydání“ a s bílými vyškrtnutými místy. Nepřípustná byla především tato témata: válečné neúspěchy, rozvrat hospodářství, nedokonalé zásobování, národnostní polemiky, oznámení o zatýkání. Cenzorům bylo nařízeno podporovat patriotického ducha tisku a potlačovat nacionální a sociální rozepře.

Historické události dokládají, že též vývoj rozhlasu provázel nejen technický pokrok, ale významně se na něm podílela i politická situace, což dokazuje již rozhlasová propaganda z předválečného období, či pozdější vznik záměrného zahraničního vysílání a od sedmdesátých let na evropském území také změna vysílacích systémů s příklonem k duálnímu. Na dnešním území České republiky narušila kontinuitu evoluce rozhlasového vysílání druhá světová válka a následný nástup komunismu. V roce 1939 byl rozhlas vzhledem k okupaci podřízen protektorátním úřadům. V období války byl poslech rozhlasu vysílajícího ze zahraničí (z míst, kde sídlila československá exilová vláda) stíhán vysokými tresty. S nástupem komunistického režimu v roce 1948 byl rozhlas zestátněn. Následujících čtyřicet let sloužil rozhlas k šíření obsahu prostoupeného ideologií především komunistické strany. V dobách politického útlaku bojovaly proti šíření dezinformací a cenzuře soukromé nekomerční stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa, jejichž vysílání se snažil státní aparát co nejvíce potlačovat.

To všechno se děje v 19. století a ve velké míře přispívá a determinuje přechod od společností elit k masové společnosti, položením premisy pro expandování demokracií. Různé žurnalistické formy postupně integrovány do práce žurnalisty, podpořené dokumentační silou nových médií, jako je fotografie, nahrazují listové a autobiografické svědectví důstojníků, které do té doby fungovalo jako zpravodajství. Právě tento krok od zpráv, které pocházejí zevnitř válečného konfliktu (jako je tomu v případě vojenských kronik), ke způsobu, který je ovlivněn úplně jiným prahem citlivosti a jinými zájmy (jako je tomu v případě novinářských zpráv), můžeme nazvat počátkem klasického způsobu informování.

Úkoly:

Síla rádia

Časová dotace: 10 minut

Pomůcky: –

Cíle úkolu:

• Žáci získají představu o důležitosti médií v moderní historii a získají povědomí o významnosti rádia v našich dějinách.

Studenti se rozdělí do skupin. Každá skupina vypíše největší výhody rozhlasového vysílání ve srovnání s tištěným a televizním médiem. Každý zároveň vypíše nejdůležitější události v historii, které byly oznámeny, nebo odvysílány prostřednictvím rozhlasu.

Literatura:

Brečka, S. et al.: Od tamtamov po internet, EuroKódex, Bratislava, 2009, str. 114.

Lasswell, H. D.: Propaganda Technique in World War I, Trubner and Co., London, 1927, str. 47.