Vývoj médií od knihtisku po internet

vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize)

Pojem média patří mezi nejpoužívanější pojmy současnosti. Máme na mysli hlavně tisk, rozhlas, televizi, případně média založená na digitálním zpracování a přenosu dat, které nesou označení nová – internet.

Slovo médium vychází z latiny a znamená prostředek, prostředník, zprostředkující činitel – tedy to, co něco zprostředkovává. Tento výraz se vyskytuje i ve fyzice, chemii, biologii, výpočetní technice i teoriích sociální komunikace. A právě obory, které se věnují různým projevům mezilidské, sociální komunikace, označují pojmem médium/média to, co zprostředkovává někomu nějaké vzkazy, tedy médium komunikační. Masová média tedy chápeme jako zprostředkovatelské systémy a prostředky, které umožňují zprávy v nich zakódované dostat až ke konzumentům, kteří představují velké, anonymní a heterogenní soubory adresátů.

Proces komunikace byl stále nedílnou součástí organizace dávných společností, ale probíhal v rámci náboženských, politických a vzdělávacích institucí. Již v dávných dobách jsme se setkávali s rozsáhlým (masovým) šířeným myšlenek – tehdy mělo ale toto šíření podobu politického a náboženského uvědomění. Už církev ve středověku měla prostředky jak zajišťovat šíření informací ke všem lidem bez výjimky. I tento proces můžeme nazvat masovou komunikací, i když nebyl závislý na jakémkoli médiu v dnešním slova smyslu. Když se objevila první tištěná média, představitelé státu i církve byly znepokojeni možnou ztrátou kontroly a šíření nových myšlenek.

Tištěná média

Tištěná média se stala prvními masovými médii, která dokázala v relativně krátkém čase zasáhnout obrovské publikum. Úplně prvním z nich se stala kniha. Podmínkou jejich vzniku byl vynález knihtisku Johannesem Gutenbergem v roce 1440. První tištěnou knihou na světě se stala dvousvazková bible, zvaná také Gutenbergova. Trvalo však přibližně dalších dvě stě let od vynalezení knihtisku, během nichž začínají vycházet různé letáky a pamflety, než můžeme začít poprvé hovořit o určitém prototypu novin. Vyznačovali se periodicitou, komerční podstatou, mnohostranným využitím a veřejným, tedy otevřeným charakterem.

Noviny sloužily jedné významné třídě v měnícím se světě a v stále liberálnější společensko-politické situaci. Průlomovým obdobím v dějinách novin je rok 1833, kdy v New Yorku začíná Benjamin H. Day vydávat noviny New York Sun. Jde o první noviny, které se zbavily okovů předplatného a začaly se volně prodávat na ulici. Označovaly se proto i jako Šestákové noviny.

Po první světové válce se začíná jejich expanze postupně zpomalovat i z důvodu nástupu nových typů médií jako rádio, film a později televize. V posledních letech stojí noviny a tisk před další výzvou a tou je internet. Papírová vydání novin se potýkají s problémem ztráty čtenářů, protože internet dokáže přinášet informace mnohem rychleji než papírové výtisky novin. Většina tištěných periodik přenáší velkou část svého obsahu právě na web, čímž však snižuje své příjmy za reklamu v tištěných médiích.

Rozhlas

Rozhlas se začal vyvíjet na sklonku 19. století. Průlom však nastává až v roce 1906, kdy se poprvé podaří odvysílat krátký hudební a mluvený program ze stanice Brant Rock ve státě Massachusetts. O čtyři roky později byl odvysílán první rozhlasový živý přenos z Metropolitní opery v New Yorku. V Evropě se rozhlasové vysílání začíná zkoušet krátce před první světovou válkou, pravidelné rozhlasové vysílání však začíná až po jejím skončení. V roce 1920 odstartovala v Pittsburghu vysílání první stanice na světě KDKA, za dva roky pak vzniká společnost British Broadcastin Company, existující dodnes, v současnosti známá jako BBC. Vysílání se postupně rozšiřuje do dalších zemí. V roce 1923 se vysíláním z Prahy přidává i Československá republika.

Rozhlasové vysílání v Československu bylo v rukách Radiojournalu – československého radiotelefonického zpravodajství, společnosti s ručením omezeným, která byla založena v červenci 1923 v Praze. Od roku 1925 se hlavním podílníkem této společnosti stal stát zastupovaný ministerstvem pošt a telegrafů. Přestože  si stát ponechával rozhodující vliv, rozhlasové vysílání bylo předmětem soukromého podnikání. Rozhlas jako první z prostředků masové komunikace pronikl hlouběji do jednotlivých domácností, a to se odrazilo i v tom, že musel vyhovět rozmanitosti potřeb, hodnot, zájmů a očekávání masové společnosti. Tím se také později rozhlasové vysílání specializovalo a vycházelo na různých vlnových délkách, aby vyhovělo zájmům svých posluchačů.

TV

Historie televizního vysílání se začíná psát v roce 1927, kdy americký inženýr Farnsworth a ruský emigrant Zworkin nezávisle na sobě sestrojili elektronku, která sloužila pro přenos i příjem obrazového signálu. V Německu a ve Francii se začíná pravidelně vysílat již od roku 1935, za skutečný začátek televizního vysílání se však považuje až 2. listopad 1936, kdy britská společnost BBC použila obrazový standard elektronické televize. Ačkoliv se rozvoj televizního vysílání nadějně rozběhl, přerušila ho druhá světová válka. Před válkou měli vlastní televizní vysílání Sovětský svaz, USA, Británie, Německo, či Francie. V dalších zemích se začíná televizní vysílání rozšiřovat až po skončení druhé světové války, zejména v 50. letech. V čele technologického rozvoje stály Spojené státy americké: v roce 1954 se zavádí barevné vysílání, 1956 se rozvíjí magnetický záznam obrazu, 1962 začíná fungovat družicový přenos, v 60. a 70. letech se rozvíjí kabelová televize, v roce 1975 začíná fungovat televize na předplatné HBO a v roce 1981 spatřila světlo světa první zpravodajská televize CNN. V tehdejším Československu se začal vysílací televizní systém vytvářet v roce 1953 a vysílání pro veřejnost začalo 1. května ze studia v Praze (prvním veřejným vysíláním bylo krátké vystoupení, ve kterém vystoupil František Filipovský).

Internet

Počátky internetu sahají do roku 1969, kdy v USA v rámci armádního výzkumu vznikla síť vzdálených a navzájem volně propojených počítačů ARPANET. Až do poloviny 80. let se internet vyvíjí výlučně na akademické půdě, postupně se však začíná otevírat a je umožněno se na síť tehdejších počítačů připojovat i dalším počítačům působících osob na univerzitách. V roce 1987 bylo na internet připojených 28 tisíc počítačů. Uživatelé začali postupně vyvíjet různé aplikace a software, které komunikaci usnadňovaly. V 80. letech byl ve švýcarském výzkumném centru CERN vymyšlený Hypertext transfer protocol zvaný HTTP a jazyk HTML (Hypertext Markup Language), které umožnily novou a jednodušší komunikaci a vytváření nových webových stránek. Urychlený rozvoj internetu nastává v 90. letech, kdy se internet dostává do povědomí široké veřejnosti. V roce 2006 se na internetu nachází deset miliard dokumentů. Internet se stává jednoznačně nejrychleji se rozvíjejícím médiem.

Úkoly:

Veřejnoprávní vs. soukromá média

Časová dotace: 5 – 10 minut

Pomůcky: –

 Žáci jsou rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina se stane zastáncem veřejnoprávních médií a druhá skupina zastáncem soukromých médií.

Skupiny navzájem konfrontují rozdíly mezi veřejnoprávním a soukromým médiem:

• výrazové prostředky
• podoba vysílání
• klady a zápory obsahu vysílání

Učitel diskuze moderuje a názory studentů zapisuje na tabuli.

 

Moje médium

Časová dotace: –

Pomůcky: –

Každý student si vybere jeden typ média (tisk, rozhlas, televize, atd.), který nejvíc využívá a popíše důvody svého výběru. Obhájí si a zdůvodní svůj výběr před spolužáky.

Literatura:

Brečka, S. et al.: Od tamtamov po internet, EuroKódex, Bratislava, 2009, str. 38.
Burton, G.; Jirák, J.: Úvod do studia médií, Barrister & Principal, Brno, 2003, str. 16.
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace, Portál, Praha, 2007, str. 35.
Sekot, A.: Sociologie v kostce, Paido, Brno, 2006, str. 63.
Prokop, D.: Boj o media. Dějiny nového kritického myšlení o médiích, Karolinum, Praha, 2005.
Historie českého rozhlasu: http://www.radio.cz/cz/static/historie-radia-praha/historie-cro

Knihtisk

Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou

Kam směřují česká média?